13.DEN (12.7.) Vøringsfossen, Låtefossen
- allyssasventures
- 27. Juli 2016
- 2 Min. Lesezeit
Když jsme se ráno probudili, tak samozřejmě - pršelo! Pršelo a byla mlha, nikde nic vidět nebylo a tak jsme s vylejzáním z postele nijak zvlášť nespěchali. Nakonec se přece jen trochu vyjasnilo a dalo se jít aspoň se projít. Ale že bychom z vodopádů něco viděli, to se říct nedá.
Cesty tam jsou naprosto šílený. Je to všechno přímo nad údolím vodopádu a žádný zábrany, žádný zábradlí (až na jeden vyhlídkovej bod). Hned nás napadlo, kolik lidí tam asi spadlo. Hned za chatičkou se suvenýrama byl pomník (nějakýho ruskýho turisty) - asi jako varování, a hned jsme samozřejmě googlili a zjistili, že naposled spadla nejspíš Ruska v roce 2014 (v té době šlo během 5ti let o třetí oběť), ale jinak to tak strašný s těma pádama nebylo. Jako je to dost, ale zas na druhou stranu je tam tak obrovskej pohyb turistů, že je neuvěřitelný, že jsou to ,,jen" tak malý čísla. V každym případě by se tam nějaký oplocení podle mě udělat mělo, sice by to kazilo přírodu, ale když už tam lidi lezou, mělo by to být zabezpečenější.
Dalším cílem byl Tyssedal, který byl výchozím bodem k Trolltunze. Byla to asi hodinka cesty a cestou jsme úplně neskutečnou náhodou potkali vodopád Låtefossen. To si tak jedeme, najednou vodopád a já si hned pomyslela, že je mi nějakej povědomej - byl to první vodopád, který jsme měla na seznamu, že musíme navštívit. Ale protože byl první, úplně jsem na něj zapomněla, do plánu ho nezařadila a neměli jsme ho ani v mapě a z ničeho nic si kolem něj projíždíme. Jednalo se o vodopád, který má asi 165m, úplně nahoře se dělí na dvě ramena a dole se opět spojuje a vlévá se do horské řeky. Přímo pod ním vede silnice a když se projíždí, je to jako v myčce :D.
Do Tyssedalu jsme dojeli kolem 4 a než jsme se vyhrabali tam, kam nás posílaly ukazatele, bylo už kolem 5. Vyjeli jsme další šílenej kopec po úzký silnici a s pěknýma zatáčkama a dorazili jsme na parkoviště, odkud se vycházelo k Trolltunze. Bylo tam hrozně aut, infocentrum bylo zavřený a náš plán se tam vyspat a druhý den ráno vyrazit nevyšel, protože se za parkoviště platilo pěkně vysoký parkovný. Aspoň jsme se podívali na tabule, kde byla cesta popsaná a byla tam jednotlivá pravidla a doporučení:
• vyjít před 10 hodinou ráno
• zabalit si sebou dostatek jídla a pití
• co si sebou zabalit: oblečení na všechny druhy počasí, čelovku
No a protože už bylo tak pozdě, rozhodli jsme se zase odjet, zaparkovat poblíž, nakoupit si, připravit si svačiny a batohy, pořádně se na to vyspat a ráno tam znovu dojet a vydat se na cestu.
Budík byl nařízenej na 7:00.
Kommentare